Dejv a Bodlinka v Holandsku

Ve čtvrtek ráno letíme na úřad pro Sofi, dostáváme k vyplnění dotazník i s českým překladem a za 20 minut už odcházíme jako vítězové…stavíme se v Albertu (trošku lepší než ten u nás, tenhle je Albert Heijn) pro základní potraviny a doma vaříme první teplý oběd…večer máme schůzku s majitelkou bytu, zatím netušíme kdo to je, podle jména a přízvuku v telefonu to vypadá na francouzku…je půl osmá, před oknem nám zastavuje kolo s nóbl dámou černé barvy, velice sympatickou…po ukázce praní v automatické pračce a dalších informacích se s námi loučí, usedá na kolo a odjíždí do dáli…naši prdli, ach jo, první hokej, který tady vidím na netu live a hned konečná, jdu to zaspat…je pátek a hurrrrááá do hotelu podepsat smlouvu – sice tam nebude Raymond, ale jsme objednáni k nějaké Joule či jak se jmenuje…v hotelu není ani Raymond ani Joula, ale Igor…ten s námi vyplňuje všechny možné papíry a za 20 minut odcházíme bez smlouvy, bo potřebujeme bankovní účet a zdravotní pojištění…už jsme se lekli, že to jde nějak lehce…tedy zpět do Utrechtu a rychle do ING, kde nám jeden zábavný týpek založil účet i přesto, že nemáme holandské telefonní číslo…a honem domů na net najít nějakou pojišťovnu…po cestě trošku víc zmokneme – poprvé větší deštík (ale kraťoučký), kdy padaly kapky velké jak lískáče…na netu jsme zjistili, že v Utrechtu nemá sídlo asi ani jedna pojišťovna, což je asi pěkná blbost, pro jistotu necháme to hledání až na zítra…radši si zajdeme pro nějakou dobrůtku do Alberta a zařídíme (my jako Jíťa :) ) BonusCard, abychom měli nějaké věcičky a potraviny levnější…s BonusCard no problem – slečna mluvila tak rychle, že teprve až když nám dala tu kartu a vypnula, my si pomalu začali překládat co řekla…a naši včera prdli, ach jo, první hokej, který jsem tu viděl live a hned konečná, jdu to zas zaspat…ale nejdřív si pustíme X-men III., dobrou noc…je sobota a my si koupili supr čupr kola – jsou úplně nová a brzdí se na nich dozadu a nemají přehazovačku (na co tady taky, že?)…a jinak zas trhy, trhy, trhy, sýry, sýry a sýry…mňam mňam mňam…jo a našli jsme taky konečně pobočku jedné pojišťovny v Utrechtu, hned v pondělí si tam zajedeme na našich nových krásných (až je uvidíte na fotkách, tak se počůráte smíchy) kolech…v nedělu jsme si udělali výlet na kolech, zkusili jsme si projet cestu do naší budoucí práce, a není to tak hrozné – trvá nám to něco kolem půl hodiny…jo a taky Slávka konečně vyhrála, perfektní, eště by mohl večer překvapit Zlín a uhrát tři bodíky…uhrál je, nádhera, díky Baťo :) …dnes (v pondělí) jsme si zařizovali pojištění, a zas to nešlo jednoduše…objevili jsme v Utrechtu pobočku pojišťovny Univé (u které je pojištěná Veru a Lumír), ale paní na pobočce nám řekla, že smí pojistit jen holandsky mluvící lidi – hmmm, hezké, Veru už asi zvládá aji chrochtání…ale naštěstí nám poradila kam zajít a poslední překážku před prací máme snad konečně za sebou…pokud sem pojedete někdy někdo na delší dobu, pojistěte se u Agis, tam je to bez problémů…a v úterý zas do hotelu dopodepsat smlouvu, chtěli po nás tu banku a pojištění…papíry jsme předali a nakonec jsme kývli aji na trošku jinou práci, taky uklízení, ale společenských místností…je to sice na více hodin denně, ale bude za to více euříček (a ty teď potřebujeme jako sůl)…eště nás Joula rozesmála, když se ptala: „Do you have one car or two?“ a my řekli: „We have two bikes!“ :) …bohužel byl šéf na nějaké poradě, zavolá nám tedy až druhý den…je druhý den ráno a volá šéf, ale ne abychom došli do práce, ale abychom doložili na koho je napsán účet v bance…to už si z nás snad dělají prču…tak znovu na banku pro papíry, ale tam nám je nedávají, že prý vše dojde v tomto týdnu poštou…no dobrá, dali jsme to vědět šéfovi a šli na trhy pro ryby a sýry…dnes jsme si sami udělali první rybu k obědu a pořádně jsme se nacpali…a teď čekáme na telefon z hotelu…a pořád čekáme...